Agentura SANEP oslovila 2 400 respondentů s otázkou, jak hodnotí nedávno uzavřenou dohodu mezi EU a Spojenými státy o zavedení patnáctiprocentních cel na vybrané produkty a zrušení cel na jiné strategické komodity. Pozitivně či spíše pozitivně ji hodnotí 24,5 procenta, zatímco 60 procent ji hodnotí negativně či spíše negativně. Šestnáct procentrespondentů zvolilo možnost „nevím“.

Máme být spokojeni s dohodou, když si například Velká Británie vyjednala desetiprocentní cla? „Myslím si, že spokojeni být nemůžeme, protože ze strany Evropské unie šlo od samého začátku o jakýsi damage control, tedy jen o snahu snižovat negativa či rizika, která s vyjednáváním souvisela. Pokud to srovnáme s výhrůžkami Donalda Trumpa o zavedení padesátiprocentních nebo třicetiprocentních cel, pak je patnáctiprocentní clo v tomto kontextu samozřejmě lepší. Jestli se na tom dá něco pozitivně hodnotit, pak alespoň to, že pro firmy a exportéry představuje určitou jistotu a stabilitu.“ – míní Jan Skopeček.

► Doporučujeme YouTube – Xaver Live.

Na otázku, proč EU nevyjednala nižší cla, odpovídá Markéta Šichtařová slovy: „Ono to tu v podstatě už zaznělo. Protože integrace neznamená sílu. Evropská unie je slabá. A je slabá proto, že nevsadila na konkurenceschopnost a na zvyšování své efektivity. To znamená, že klesá její ekonomická, a tudíž i vyjednávací síla. Pro nás to v praxi znamená, že tím dokážeme docela názorně vyjádřit jeden z nákladů členství v neefektivní Evropské unii. Pokud vezmeme v úvahu, že nyní máme v rámci EU cla ve výši patnácti procent, a mohli jsme mít například deset, nebo hypoteticky i nula, pokud bychom byli dostatečně šikovní, pak rozdíl pěti či patnácti procent představuje v podstatě daň za naši existenci v rámci EU.“

► Projekt internetové nezávislé televize XTV můžete podpořit zde.