„Byla to vlastně cesta do neznáma. V té době jsem totiž nikde civilně nepracoval, celý život jsem pracoval jako herec. Když jsem se rozhodl, že si zkusím takzvaný opravdový život, nastoupil jsem nejprve do sociálních služeb. Musím říct, že v sociálních službách byla situace přece jen o něco lepší, tam se mi chvíli líbilo. Samozřejmě jsem byl svědkem různých nedostatků, které se mi nelíbily, ale říkal jsem si, že to možná k té profesi tak nějak patří.“ – říká Milan Enčev.

A navazuje: „Tak nějak běžel čas a já jsem později byl svědkem i věcí, které už jsem nedokázal přejít. Šlo o arogantní chování zaměstnanců vůči pacientům, o to horší vůči těm, kteří se třeba vůbec nemohou bránit. Ať už to bylo oslovování, tykání, nadávky nebo různé fyzické útoky. S tím jsem se nedokázal srovnat. Říkal jsem si, že tahle situace asi není úplně v pořádku, a tak jsem se rozhodl, že tady pracovat nebudu.“

► Doporučujeme YouTube – Xaver Live.

„Že půjdu pryč. To prostě není pro mě, pro slabou povahu. A tak jsem se rozhodl, že zkusím zdravotnictví. Moje manželka totiž pracuje ve zdravotnictví už dvacet let, na psychiatrickém oddělení. Říkala mi tedy: zkus zdravotnictví, tam ti bude lépe, Milane. Nastoupil jsem proto do jedné menší nemocnice. Jenže moje rozčarování bylo úplně stejné. Nemusel jsem tam pracovat příliš dlouho, asi měsíc, a už jsem byl svědkem ještě mnohem horších věcí, které se tam děly.“ – líčí Milan Enčev.

► Projekt internetové nezávislé televize XTV můžete podpořit zde.